Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se vrací paměť

29. 12. 2014 12:09:00
Četla jsem a slyšela jsem o více případech, kdy po úrazu mozku člověk ztratil paměť, ale nikde jsem se nedočetla, jak se paměť vrací. Co člověk prožívá? Co mu pomáhá? Ani v žádné knize jsem nic nenašla, závěrečné zkoušky z neurologie mi nic o tom neřekly, práce na neurologickém oddělení také ne.

Četla jsem a slyšela jsem o více případech, kdy po úrazu mozku člověk ztratil paměť, ale nikde jsem se nedočetla, jak se paměť vrací. Co člověk prožívá? Co mu pomáhá? Ani v žádné knize jsem nic nenašla, závěrečné zkoušky z neurologie mi nic o tom neřekly, práce na neurologickém oddělení také ne.

Škoda, velice mě to zajímá. A to z toho důvodu, že sama jsem měla těžkou ztrátu paměti.

Když jsem se po šesti týdnech v kómatu probrala, nevěděla jsem vůbec nic (nejen to, kde jsem a proč, ale ani kdo jsem). Byl to strašně zvláštní pocit. Připadala jsem si celá bílá a hlavně – v hlavě jsem měla bílo. Ne jako sníh, spíš taková trošku smetanová bílá. Nikde nic, jenom jsem byla celá bílá, ve mně bylo bílo. Velice zvláštní.

Každý den mě v nemocnici navštěvovala moje sestra, no a protože věděla, že jsem předtím závodně tancovala a milovala jsem rock, nosila s sebou magnetofon a pouštěla mi „moji hudbu“. Každý den, celé hodiny (na ARO jsem tenkrát byla sama, hudba zněla potichu, spíš jen do mého ucha).

Pak to přišlo – při poslouchání hudby se mi najednou někde v hloubce, v hlavě, utvořila malinká bublinka, která postupně stoupala k povrchu a rostla. Na povrchu, na „hladině“ se ještě chvíli zdržela a pak buď praskla, nebo se opět stáhla, zmenšila a klesala zpět do nitra, do hloubky.

Pokud praskla, objevila se nějaká myšlenka, nějaká malinká vzpomínka, třeba jak se jmenuji, jindy zase kde jsem...

Pokud bublinka nepraskla, stáhla se a klesla zpět, nestalo se nic.

Pak jsem jednou mojí sestře celá šťastná a patřičně hrdá řekla, že už vím, kdo jsem, že už jsem si vzpomněla. Byl to pro ni šok a asi nejhorší zážitek života, když jsem se jí přiznala, že sice už vím, jak se jmenuji, ale netuším, kdo je ona.

Od té doby za mnou chodila na celé hodiny, pouštěla mi hudbu a povídala o sobě, o své rodině, o našich rodičích, o mě, o mojí práci, o rehabilitaci, o tanci, lyžování, prostě všechno, co o mě věděla.

Píši o tom proto, že se mě na to už ptalo hodně lidí, ale taky proto, že doufám, že někoho inspiruji k napsání jeho zkušeností a zážitků se ztrátou paměti a vzpomínáním si.

Autor: Věra Schmidová | pondělí 29.12.2014 12:09 | karma článku: 13.77 | přečteno: 539x

Další články blogera

Věra Schmidová

Jsou věci, které mi mozek nebere. O tom se nedá nenapsat.

Jednou z věcí, které mi mozek nebere, je lidské myšlení, přesněji myšlení některých lidí.. Před časem jsme vystupovali v jednom větším městě na Moravě v rámci francouzských dnů. Náš balet na vozíku měl takový úspěch

5.11.2015 v 17:29 | Karma článku: 19.98 | Přečteno: 736 | Diskuse

Věra Schmidová

Vozíčkářům se nemá ustupovat

Když u nás vyměnili autobus, který rozváží pacienty po nemocnici, říkala jsem si „hurá!“ Dveře širší, plošina šla bez problémů ven i dovnitř a co jsem ocenila nejvíc, že po najetí do autobusu jsem se nemusela pracně a na milimetry

7.10.2015 v 18:21 | Karma článku: 28.79 | Přečteno: 1248 | Diskuse

Věra Schmidová

Domů

Najednou se mi začala točit hlava a všechno kolem se houpalo, horší jak na lodi za silné bouře. „Co je?“ Zeptal se mě manžel. „Jsi strašně bílá a lítají ti oči.“ „Já nevím.“ Přiznala jsem se. „ Je mi hodně blbě.“

4.10.2015 v 19:13 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 511 | Diskuse

Věra Schmidová

Flaška

Máme parádní balkon, možná spíš terasu, jedenáct metrů čtverečních, otočenou na západ V létě tam večer sedávám, medituji, někdy si dám poslední večerní kávu, jindy sklenku červeného. Zavřu oči a nemyslím na nic, snažím se úplně se

25.9.2015 v 17:22 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 457 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Homosexuální kontra tradiční rodiny a bonobové

V souvislosti s Prague Pride přišli odpůrci práva hlavně homosexuálů na zákonem zakotvenou „normální“ rodinu tradičně s tím, že by něco takového ohrozilo „tradiční rodinu“. A kde je řečeno, že tradiční rodina je to pravé ořechové?

16.8.2017 v 16:17 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 164 | Diskuse

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 832 | Diskuse

Libuse Palkova

Život není peříčko

Život není snadný pro nikoho z nás, ale když přijde nemoc, opravdu vážná nemoc, může se stát, že člověk, i ten nejstatečnější, na chvilinku ztratí odvahu

16.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 325 | Diskuse

Libuse Palkova

Kočka na střeše

O kočkách toho už bylo napsáno a řečeno tolik, že je těžké dodat cokoliv nového: Jsou milé, mazlivé, roztomilé, a když chtějí, tak to umí pořádně roztočit... A to platí jak o kočkách čtyřnohých, tak o těch dvounohých

15.8.2017 v 22:41 | Karma článku: 8.32 | Přečteno: 340 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 908

Jmenuji se Věra Schmidová,

vystudovala jsem fyzioterapii a psychoterapii, od roku 1986 jsem na invalidním vozíku. Ráda bych touto stránkou ukázala všem, že i přes to se dá dělat spousta zajímavého. Píši kníhy, povídky, články hlavně o vozíčkářích, o psech, o životě.. Publikuji v různých časopisech. Věnuji se mnoha koníčkům, mezi něž patří například balet na vozíku, tance na vozíku, monoski. Zajímám se o čínskou medicínu, alternativní způsoby léčby (masáže, akupresura, léčba drahými kameny).

Více povídek najdete na veraschmidova.eu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.