Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co tady blbnete?

2. 05. 2015 19:22:23
Byla jsem objednaná na klasickou kontrolu do nemocnice. Přijela jsem na svém invalidním vozíku ke dveřím, když najednou přede mě vyskočil maskovaný muž: „Stůjte! Sem nesmíte! A vůbec – jak jste se dostala až sem?“

Byla jsem objednaná na klasickou kontrolu do nemocnice. Přijela jsem na svém invalidním vozíku ke dveřím, když najednou přede mě vyskočil maskovaný muž: „Stůjte! Sem nesmíte! A vůbec – jak jste se dostala až sem?“

„Málem jsem se vás lekla,“ zasmála jsem se. „Normálně,“ ukázala jsem rukou: „tam je zkratka, zadem. A co vy tady blbnete? Co nacvičujete?“

Natočil proti mně samopal: „Nenacvičujeme! Běžte pryč!“

Rukou jsem odsunula samopal bokem: „Aha, vy tady točíte film,“ došlo mi. „Omlouvám se, že vám kazím záběr, ale já tam dovnitř musím, já jsem objednaná.“ Pak jsem se zahleděla na samopal: „ Dobrá rekvizita, vypadá jako skutečný.“

Maskovaného muže jsem značně rozčílila: „Ženská! Nic nenacvičujeme, nic netočíme. To je skutečný zásah a skutečný samopal, žádná rekvizita.“

Tak to byl, podle mě, jeden z nejlepších vtipů a já dostala záchvat smíchu. Maskovaný muž byl v koncích a začal řvát do vysílačky skryté v límci: „Rychle!“

V té chvíli tam byli další dva maskovaní muži, aby vystřídali toho prvního a mě násilím odvedli bokem.

„Ženská, co blázníte? Tušíte vůbec, kam jste se připletla? Kdyby mu povolily nervy...máte štěstí, že má speciální výcvik.“

V té chvíli mi to došlo: „To je jako fakt?“

„To není jako, to je fakt! To je tady opravdový zásah. Víc vám říct nemůžu. Běžte pryč!“

Kdyby mi tohle někdo vyprávěl, tak mu neuvěřím – u nás, v naší nemocnici a opravdový zásah... a já, jako vozíčkář u toho...

Autor: Věra Schmidová | sobota 2.5.2015 19:22 | karma článku: 22.99 | přečteno: 1216x

Další články blogera

Věra Schmidová

Jsou věci, které mi mozek nebere. O tom se nedá nenapsat.

Jednou z věcí, které mi mozek nebere, je lidské myšlení, přesněji myšlení některých lidí.. Před časem jsme vystupovali v jednom větším městě na Moravě v rámci francouzských dnů. Náš balet na vozíku měl takový úspěch

5.11.2015 v 17:29 | Karma článku: 19.98 | Přečteno: 735 | Diskuse

Věra Schmidová

Vozíčkářům se nemá ustupovat

Když u nás vyměnili autobus, který rozváží pacienty po nemocnici, říkala jsem si „hurá!“ Dveře širší, plošina šla bez problémů ven i dovnitř a co jsem ocenila nejvíc, že po najetí do autobusu jsem se nemusela pracně a na milimetry

7.10.2015 v 18:21 | Karma článku: 28.79 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Věra Schmidová

Domů

Najednou se mi začala točit hlava a všechno kolem se houpalo, horší jak na lodi za silné bouře. „Co je?“ Zeptal se mě manžel. „Jsi strašně bílá a lítají ti oči.“ „Já nevím.“ Přiznala jsem se. „ Je mi hodně blbě.“

4.10.2015 v 19:13 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 508 | Diskuse

Věra Schmidová

Flaška

Máme parádní balkon, možná spíš terasu, jedenáct metrů čtverečních, otočenou na západ V létě tam večer sedávám, medituji, někdy si dám poslední večerní kávu, jindy sklenku červeného. Zavřu oči a nemyslím na nic, snažím se úplně se

25.9.2015 v 17:22 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 455 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Houbový děda a dítě z hadích ocásků

Období hub mi vzdycky zavoní lesem, ranní mlhou, čerstvě zapálenou cigaretou a kolínskou. Samozřejmě si vybavím i tu vůni hub, ale některé vůně jsou v mé pachové paměti vyraženy kovovým razidlem asi navždy.

27.6.2017 v 11:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

David Gruber

Lysá hora – vítání rána – slunce pod nohama

Přivítat v období letního slunovratu východ slunce na nejvyšší hoře našich Beskyd, to tak nějak patří ke všeobecnému vzdělání každého našince, přinejmenším moravskoslezslého. Podělím se i s fotografiemi o osobní zážitek.

27.6.2017 v 9:51 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 234 | Diskuse

Štěpán Bicera

Ti od bílého vraha

Tak Jihoafričané pokřikovali na rodinu Radovana Krejčíře po jeho odsouzení na pětatřicet let vězení za zosnování vražd. Vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz byla i jeho rodina, která tam přišla o veškerý majetek.

27.6.2017 v 8:04 | Karma článku: 25.31 | Přečteno: 470 | Diskuse

Helena Vlachová

Co ve sdělovacích prostředcích postrádám

V televizi se velmi často vysílají dokumenty, zachycují etapy druhé světové války, přední nacisty, jejich životy. Ale proč se nevysílá něco víc o normalizaci v Československu?

27.6.2017 v 5:44 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 571 | Diskuse

Jan Andrle

Když je mi smutno...

... zapaluji si svíčku a zírám do plamene, jak už jsem kdysi z Anglie psal, ale mám i jiné terapie. Třeba si pouštím Katedrálu o třech dějstvích, tak nádherně stvořenou panem Zdeňkem Mahlerem a ČT.

27.6.2017 v 2:05 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 906

Jmenuji se Věra Schmidová,

vystudovala jsem fyzioterapii a psychoterapii, od roku 1986 jsem na invalidním vozíku. Ráda bych touto stránkou ukázala všem, že i přes to se dá dělat spousta zajímavého. Píši kníhy, povídky, články hlavně o vozíčkářích, o psech, o životě.. Publikuji v různých časopisech. Věnuji se mnoha koníčkům, mezi něž patří například balet na vozíku, tance na vozíku, monoski. Zajímám se o čínskou medicínu, alternativní způsoby léčby (masáže, akupresura, léčba drahými kameny).

Více povídek najdete na veraschmidova.eu

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.