Když jsme se v 89 přestěhovali do Čech chtěli jsme si nakoupit bańky na stromeček, ale v Čechách měli jenom koule. Když jsme chtěli koupit přísadu na zahradu, tak si mysleli, že máme chemickou laboratoř. A když jsme chtěli dýnko tak nám nabízeli prkénko, ale to u nás máme na toaletě a ne v kuchyni. O šufánku ani psát nebudu.

se spisovnou češtinou

Věro, pěkný článek a hlavně Vám rozumím každé slovoKdyž jsme se s manželem seznámili (on od Pardubic), byl rovněž v šoku z mé mluvy. Ale čas vše srovnal a "mele" moravsky, jako my...zdravím!

Šak ba, nech sa vrátí od káď došla, gdyž sa nechce učit po našém! Ale kdybych měl spustit nářečím, které je mně rodné, tedy Uuherskohradišťským,  mluvil bych prakticky zcela spisovněOna totiž ta "spisovná čeština"  je vlastně spisovná moravština, jazyk který nikdy neztratil svou přirozenou kontinuitu, jazyk bible z Kralic nad Oslavou (Morava), jazyk moravských jezuitských a augustiniánských škol, jazyk, kterým moravský lid hovořil doma a při práci a kterým chválil  Boha v době, kdy většina Čechů v Čechách prodala rodný jazyk za klobásu se zelím a džbán piva a mluvila poloněmeckou hatmatilkou.... Vysvětlete to, prosím, takto svému muži a kdyby tomu nechťél rozumět, tož žufanem po lebezni, aby sa mu rozžalo Pěkný den.

Opravdu "libě znějící" je obecná (hovorová) čeština, kterou se již  na Moravě hodně hovoří. Jak mě tvary choděj, dělaj, veeď trhají uši.