Každé ráno pohladím budík
Cŕŕŕ…. Budík. Jako každé ráno. Potvora zvoní zrovna, když spím!
„Potvoro!“ Zaklela jsem „Zmlkni! Nebo tě vyhodím!“
Stejný scénář jako každé ráno.
Jenom tentokrát u toho byla moje babička.
„Proč to děláš?“ Zeptala se mě. „Proč jsi na něho tak zlá?“
„Nemá zvonit, když spím.“ Bránila jsem se.
„Proč?“ Nechápala. „Proč ho biješ a nadáváš mu? Vždyť jsi mu to sama poručila. A zato, že tě poslechl, že splnil tvůj rozkaz, mu nadáváš a jsi na něho zlá?“
„Ale…“ najednou jsem nevěděla co říct. Měla pravdu. Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. Ale něco na tom bude – sama jsem ho nastavila, natáhla – přikázala mu, aby ráno zvonil a vzbudil mě.
„Pokud budeš zlá na svoje věci, které ti slouží, brzy odejdou.“
Tak to už se mi zdálo moc.
„Věci přece nemají duši, emoce… jsou to jenom věci. Nic víc.“
„No jak myslíš.“ Babička už víc neřekla.
Naše debata tím skončila a já na ni zapomněla. Až do chvíle, než jsem kdesi vyslechla zajímavou debatu dvou automechaniků, že nejvíc k nim vozí auta na opravu vzteklí a zlí lidi, neustále autu nadávají, kopou do něho… a že kdyby byli ti automechanici auty těchto pánů, také by raději byli pořád v opravě, kde jsou na ně lidi hodní.
V duchu jsem se pousmála: „mluvíte jako moje babička. Kdyby to bylo tak…“
Když měla babička osmdesát, koupila jsem jí nové rádio.
„Proč?“ Nechápala. „Já přece rádio mám a hraje.“
„Ale je už staré, škaredé, tady odřené, tady slepované.“ Namítala jsem.
„No a?“ Pořád nechápala babička. „To ho mám vyhodit jenom proto, že je staré a tobě se zdá škaredé? Za všechny ty roky, co mi věrně sloužilo, ho mám teď vyhodit jenom proto, že je staré?“ Na chvíli se odmlčela, než mě zasáhla: „To ty mě taky chceš vyhodit jenom proto, že jsem stará?“
„To není fér, babi,“ bránila jsem se. „Ty jsi moje milovaná babička, tebe bych nikdy nevyměnila. A to je pouze věc, s tím to nemůžeš srovnávat.“
„A co pejska? Už je starý, máš ho třináct let – taky ho chceš vyhodit?“
„To je fakt něco jiného – on je živý tvor. A rádio je pouze věc.“
Vzdychla si: „no jak myslíš. Ale svoje rádio si nech a já si nechám to svoje.“ Na chvíli se zamyslela: „A víš ty co? Vyzkoušej to – buď hodná na svoje věci, měj je ráda a uvidíš, že ti budou dlouho dobře sloužit.“
I když jsem se tenkrát v duchu pousmála, zkusila jsem to. Jako první „pokusný králík“ bylo moje autíčko (tady jsem se ani přemáhat nemusela, milovala jsem ho). Hladila jsem ho, po každé jízdě mu poděkovala. Po pár měsících klesla spotřeba o litr a já začala pochybovat o svém zdravém rozumu. To přece musí být pouze náhoda. Nebo špatné měření.
Poté mi autíčko věrně, bez jediné opravy sloužilo 13 let, než jsem ho ještě prodala stejně praštěnému kamarádovi, který ho miloval možná i víc než já. A autíčko s jednou malou opravou se dožilo dvaceti let. Kolik má ještě před sebou, nevím. Zatím jezdí.
Také jsem radikálně změnila svůj postoj k mému noťásku. Pokud jsem se s ním hádala a nadávala mu, několikrát předstíral i modrou smrt a vypínal se. Od té doby, co ho hladím, poděkuji mu (nesmějte se!) je úplně perfektní. Trpělivě snáší všechny moje přehmaty a kopance, pouze se občas zastaví a zeptá se: „opravdu chcete… /smazat…opravit…opustit…)
Prostě – babička má vždy pravdu!
Věra Schmidová
Cedulka
Nechám si vyrobit cedulku s nápisem POUZE NECHODÍM JINAK JSEM NORMÁLNÍ Jinak totiž už fakt nevím, jak podobné situace řešit bez újmy na psychickém zdraví.
Věra Schmidová
Je zajímavé, co všechno dokáže fonendoskop
Když jsem před třiceti lety studovala na vyšší odborné zdravotnické škole, používali jsme fonendoskop pouze na poslech práce srdce, plic, dýchání, a ještě při měření tlaku. Toť vše. Víc nás neučili, na nic jiného se fonendoskop
Věra Schmidová
I to je život
Jistě znáte ty nové autobusy MHD, které mají „chlíveček“ pro kočárek a „chlíveček“ pro invalidní vozík. Pokud je člověk na mechanickém vozíku, nebo menším elektrickém, je to fajn. Nacouvá si do chlívečku,
Věra Schmidová
Trapas na entou
Občas se povede. A ani invalidní vozík vás vůči trapasům imunním neudělá. Někdy právě naopak – dopomáhá k nim, přispívá. Jako v tomto mém případě. Po dlouhém náročném dni plném stresu a shonu, ale bez jídla, jsem se rozhodla, že si
Věra Schmidová
Jak česká pošta (ne)doručuje balíky
Nevím, jaké máte s českou poštou zkušenosti Vy, já čím dál, tím horší. Jsem na invalidním vozíku a můj manžel také. Z toho důvodu raději nakupujeme přes internet. Jednak je to pohodlnější – nemusíme se zdlouhavě oblékat,
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Prodej bytu 2+1, 52m2, Plzeň
Koterovská, Plzeň - Východní Předměstí
3 480 000 Kč
- Počet článků 92
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 967x
vystudovala jsem fyzioterapii a psychoterapii, od roku 1986 jsem na invalidním vozíku. Ráda bych touto stránkou ukázala všem, že i přes to se dá dělat spousta zajímavého. Píši kníhy, povídky, články hlavně o vozíčkářích, o psech, o životě.. Publikuji v různých časopisech. Věnuji se mnoha koníčkům, mezi něž patří například balet na vozíku, tance na vozíku, monoski. Zajímám se o čínskou medicínu, alternativní způsoby léčby (masáže, akupresura, léčba drahými kameny).
Více povídek najdete na veraschmidova.eu