- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vaše příspěvky ukazují krásu Vaší duše. Díky.
Dík.
Přeji Vám, ať se Vám podaří toto vzácné poselství rozšíři mezi co nejvíce lidí.
tohle jesm jednou videl i u smecky poulicnich psu na jedne vesnici ve Stredni Americe. A byli ti psi u neho i notnou chvili po smrti kdyz uz zacal zapachat.
Tak to je asi první přípAD, kdy ve špitále o své kolegyni ostatní mluví nahlas "Ona stejně za chvíli zemře".
Ten, co leží nehybně na lůžku je jenom další pacient a je zhusta jedno, jestli je to "cizí" člověk nebo kolegyně. Je to jenom položka, mezi stovkami dalších. Moje maminka zažila něco podobného. Byla pacient na JIPce a týden poslouchala, jak to má za pár, že už to nerozdejchá, že akorát zabírá místo. Nemohla se pohnout, nemohla otevřít oči, nemohla naprosto nic. Jen slyšela personál. Co si myslet o sestrách, které lékaři říkají, že nasazení takhle drahých léků pro 60 letou bábu by mělo být trestné, že jí to stejně nepomůže? Celý život pracovala, řádně platila daně a v okamžiku, kdy si dovolila nebýt v pohodě se dočká takových keců? Tohle je pane Šestáku, skutečný obraz našeho zdravotnictví. Až to poznáte na svých nejbližších, tak vás ten humor přejde.
Cítím to podobně, i když jsem nic takového nezažil. Jsem z rozvětvené rodiny. Vždy, když některý z příbuzných se blížil ke konci své cesty, šel jsem ho navštívit a měl jsem dojem, že to bylo užitečné pro nás oba.