Vaše příspěvky ukazují krásu Vaší duše. Díky.

Dík.

Přeji Vám, ať se Vám podaří toto vzácné poselství rozšíři mezi co nejvíce lidí.

Budu se snažit

Krásně napsáno.

Děkuji.

tohle jesm jednou videl i u smecky poulicnich psu na jedne vesnici ve Stredni Americe. A byli ti psi u neho i notnou chvili po smrti kdyz uz zacal zapachat.

Tak to je asi první přípAD, kdy ve špitále o své kolegyni ostatní mluví nahlas "Ona stejně za chvíli zemře".

Ten, co leží nehybně na lůžku je jenom další pacient a je zhusta jedno, jestli je to "cizí" člověk nebo kolegyně. Je to jenom položka, mezi stovkami dalších. Moje maminka zažila něco podobného. Byla pacient na JIPce a týden poslouchala, jak to má za pár, že už to nerozdejchá, že akorát zabírá místo. Nemohla se pohnout, nemohla otevřít oči, nemohla naprosto nic. Jen slyšela personál. Co si myslet o sestrách, které lékaři říkají, že nasazení takhle drahých léků pro 60 letou bábu by mělo být trestné, že jí to stejně nepomůže? Celý život pracovala, řádně platila daně a v okamžiku, kdy si dovolila nebýt v pohodě se dočká takových keců? Tohle je pane Šestáku, skutečný obraz našeho zdravotnictví. Až to poznáte na svých nejbližších, tak vás ten humor přejde.

Cítím to podobně, i když jsem nic takového nezažil. Jsem z rozvětvené rodiny. Vždy, když některý z příbuzných se blížil ke konci své cesty, šel jsem ho navštívit a měl jsem dojem, že to bylo užitečné pro nás oba.